Facebook

Aktuality

Akce

Taky vás to štve?

Šunty v našich obchodech?

Zavřít text

Šunty v našich obchodech?

Dnes je bohužel zcela běžné, že v různých částech Evropy koupíte potraviny pod stejným názvem a od stejných výrobců, ale chuťově i kvalitativně zásadně odlišné. Stačí si vzpomenout na rybí prsty, které měly o 14 % méně masa, než ty ze západu, nebo na prací prášek Persil, který měl v německé verzi o 20 % více účinné prací látky.
Obyvatelé příhraničních měst a obcí u nás z těchto důvodů raději jezdí za nákupy do Německa nebo Rakouska, do vnitrozemí dovážejí kvalitnější zboží speciální e-shopy. Tuto praxi dvojí kvality nejen u potravin zásadně odmítáme a trváme na tom, že nechceme být odbytištěm nekvalitních šuntů.

Dosud jsme podpořili návrh na zpřísnění kontroly složení a výrobního postupu. Chceme dále prosazovat zpřísnění pokut za porušování tohoto nařízení a dbát na stejný standard pro všechny občany EU. Budeme podporovat výrazný rozvoj místní produkce a spotřeby, zejména u surovin, kde jsme byli a máme předpoklad být soběstační, zejména v produkci místního sezonního ovoce, zeleniny, ale také ve výrobě masa a dalších potravin. Vyhrazujeme si právo na kontrolu kvality dováženého zboží. 

Konec české koruny?

Zavřít text

Konec české koruny?

Euro je dnes především nástrojem mocných zemí. Zásadně proto odmítáme přijmout euro, pokud nedojde k demokratizaci Evropské centrální banky a další debatě o tom, jak má měnová politika vypadat. Chceme položit důraz na hospodářskou soudržnost, vyrovnávání regionů a trvale udržitelný rozvoj. Do té doby je přijetí eura naprosto nemyslitelné. A to především s ohledem na vysoké riziko ztráty zbylé ekonomické a politické suverenity, která se nedá vyvážit nejistými výhodami pro byznys.

Zkušenost Řecka ukázala, jak může být euro použito k vydírání států, aby se podřídily pravicové neoliberální hospodářské politice. V roce 2015 v Řecku vyhrála levicová strana SYRIZA, která chtěla řešit problematiku zadlužení a chudoby programem státních investic a zdaněním církví a dalších privilegovaných. Ačkoli předkládala státům platících eurem svoje návrhy několik měsíců, byla vždy odmítnuta s tím, že jedinou možnou politikou je politika škrtů. Řecká vláda musela na jednu ze splátek použít finance, které stáhla od místních samospráv, protože Evropská centrální banka jí odmítla poslat další peníze. Za tohoto nátlaku bylo přijato tzv. třetí memorandum, ve kterém se řecká vláda zavázala mít přebytek státního rozpočtu. To znamená obrovské škrty ve všech státních výdajích včetně těch na penze, zdravotnictví, školství. Jiná hospodářská politika nebyla ze strany zemí platících eurem dovolena. Řecko musí udržovat přebytek státního rozpočtu do roku 2060 na 2 % hospodářského výkonu, což znamená další desítky let plných škrtů. Do takové měnové unie nechceme.

Rozhodování bez referenda?

Zavřít text

Rozhodování bez referenda?

Požadujeme posílení pozice občana, odstranění demokratického deficitu v orgánech EU a podporu prvků přímé demokracie. V současné době je Evropský parlament bezzubý a nemůže účinně zasahovat do rozhodnutí Evropské komise. Navrhujeme, aby mohl vetovat její směrnice, aby se stal pojistkou proti zákulisnímu jednání Evropské rady, a aby jednání Evropské rady byla veřejná a snadno a srozumitelně dostupná. Odmítáme byrokratickou hatmatilku.

Podporujeme např. posílení pozice Evropské občanské iniciativy (ECI), která umožňuje občanům vyzvat Evropskou komisi, aby vypracovala konkrétní legislativní návrh na nějaké opatření, nebo od nějaké politiky ustoupila.

ECI má ovšem zatím pouze konzultativní charakter, navíc ji může Evropská komise zamítnout, jak se to stalo v případě evropské iniciativy ke smlouvám TTIP a CETA. Chceme, aby po splnění kritérií reprezentativnosti byla Komise povinna požadavky ECI předložit jakožto legislativní návrh Evropskému parlamentu.

Naše daně mizí v ráji?

Zavřít text

Naše daně mizí v ráji?

Daňové ráje jsou místa, kam si superboháči a nadnárodní korporace umisťují svá sídla, aby nemuseli platit daně. Podle umírněných odhadů Evropského parlamentu tím EU přichází o 1,7 bilionu korun ročně. Tyto prostředky ale vznikají na území Evropy, kde společnosti podnikají a vydělávají. Chceme zastavit toto pohrdání obyčejnými lidmi a vysávání zemí. Navrhujeme systém černých listin pro společnosti, které neplatí daně, veřejný registr vlastníků firem, povinnost hlásit zisk podle země, ve které vznikl, povinnost danit v zemi vzniku zisku a také tresty pro banky a instituce, které pomáhají svým klientům s tímto druhem nekalé činnosti.

Zjistit přísná čísla je u daňových rájů velký problém. Základem existence takových míst je netransparentnost, bankovní tajemství a špatná ověřitelnost údajů. Velikost ročních úniků do daňových rájů, i při umírněných odhadech, činí 1,7– 4,7 bilionu korun ročně. Z toho podle studie Glopolis by na Českou republiku připadalo 21–57 miliard korun ročně. Částky ale mohou být násobně vyšší. Za tyto prostředky by šlo navýšit důchody seniorů o 8 700–23 700 korun ročně, nebo zvýšit plat učitelů o 10 400–28 400 korun ročně.

Miliardy zbrojařům?

Zavřít text

Miliardy zbrojařům?

Zásadně odmítáme militarizaci Evropy, harašení zbraněmi a zapojování se do vojenských dobrodružství v rozporu s mezinárodním právem. Odmítáme zřízení tzv. Evropského obranného fondu, který je jen krycím názvem pro tunel, kterým potečou veřejné peníze evropským zbrojařům. V období 2021–2027 má být jeho rozpočet více než 300 miliard korun. Je tak jasné, že tyto prostředky budou chybět v civilních kapitolách evropského rozpočtu. Místo vývoje nových zbraní se má EU soustředit na mírovou, suverénní politiku všech azimutů a posilování hospodářské a sociální soudržnosti.

Za částku 300 miliard korun by se dalo postavit několik tisíc škol, okolo čtyř desítek krajských nemocnic, nebo více jak šestašedesátkrát navýšit prostředky fondu na rozvoj bydlení, který spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj.

Poctivá práce, ale 3× menší mzda?

Zavřít text

Poctivá práce, ale 3× menší mzda?

Pracujeme poctivě, stále ještě platí „zlaté české ruce“, i když posledních 30 let vlády likvidují, co se dá. Naše práce je silně podhodnocena. Odměny za stejnou práci jsou až třikrát nižší než v sousedním Německu. Přitom bez naší práce by řada zahraničních společností nebohatla, tak jak bohatne. Špatná hospodářská politika z nás udělala pouhou montovnu. Na úrodné černozemi rostou sklady, málo se investuje do rozvoje technologií. Je nutné ukončit koloniální postavení našich zaměstnanců. Za stejnou práci musí dostávat stejnou mzdu, protože jedině sociálně soudržná Evropa může být skutečně demokratická. Plně podporujeme nejvyšší evropské standardy ochrany pracujících.

V České republice je minimální mzda i přes drobný růst 13 350 Kč, ale v Německu je to 39 900 Kč, v Holandsku dokonce 41 400 Kč. U průměrné hrubé mzdy je poměr stejný. Přitom neplatí, že by Češi pracovali méně. Naopak, jsme v práci o půl hodiny déle než pracující v Německu a téměř o hodinu více než Holanďané. Chceme podporovat vznik důstojných pracovních míst s vysokou přidanou hodnotou a se zvláštním důrazem na družstevní podnikání, inovace a moderní podniky s vysokou mírou společenské prospěšnosti.

Tancujem, jak EU píská?

Zavřít text

Tancujem, jak EU píská?

Mnozí představitelé České republiky odsouhlasí slepě vše, co z Bruselu přijde. Potvrdilo se to už při vyjednávání vstupních podmínek a výjimek, potvrzuje se to i dnes. Chceme, aby se Česká republika hlasitěji zasadila o proměnu Evropské unie. Rozhodnutí a plány na to, jak dále s EU, musí být předmětem veřejné debaty. Kroky orgánů EU mají být jasně a srozumitelně prezentovány. V Evropské unii musí opět vládnout lidová suverenita, ne moc technokratů a nikým nevolených expertů, kteří řeší, jak moc zahnutý má být banán.

Stavíme se zásadě proti prohlubování integrace bez posilování demokratických institucí. Chceme výrazné posílení pravomocí Evropského parlamentu, aby se stal plnoprávným partnerem pro Evropskou radu. Navrhujeme vyvolat jednání a celkové revizi všech smluv o Evropské unii tak, aby se EU přiblížila občanům, přestala být nástrojem nadnárodních korporací a plnila svou mírovou roli.

Cenzura internetu?

Zavřít text

Cenzura internetu?

Odmítáme jakékoli cenzurní zásahy do svobodného přístupu k informacím. Nechceme ani evropský dohledový úřad, který by nám říkal, co jsou správné a co špatné názory, ani privatizaci přístupu k informacím. Proto podporujeme tzv. síťovou neutralitu. Podporujeme také projekty mediálního a digitálního vzdělávání, aby svět internetu a sociálních sítí byl srozumitelný všem. Lidé musí vědět, jaká data, komu a za jakých podmínek poskytují, a že mají právo to nedělat.

V roce 2017 skončila ve většině států USA síťová neutralita a poskytovatelé připojení tak mohou určovat, jaký obsah se vám objeví ve vyhledávání výše než jiný, a který zůstane až úplně vzadu. Tuto „službu“ si nechají dobře zaplatit od společností, které chtějí být vidět – a čím více chcete být vidět, tím více musíte platit. To je zásadní omezení přístupu k informacím, protože se tak uživatelům nabízí obsah, který někdo chce, aby byl vidět. I relevantní zdroje, které za sebou nebudou mít dost prostředků, se tak dostanou do pozadí. V EU zatím nic takového naplatí, ale Evropská rada posiluje rozpočet na komunikaci Evropské služby pro vnější činnost na boj s tzv. fake news. Chceme se zasadit o větší transparentnost ověřování faktů a zároveň soustředit peníze na vzdělávání a osvětu, aby lidé byli sami schopni posoudit správnost předkládaných informací. Chceme také svobodné šíření a přístup k informacím pro akademickou i novinářskou obec, a cenovou dostupnost pro všechny. Drahý internet je také formou cenzury. Podporujeme právo lidí na dostupný vysokorychlostní internet.